Některé zemědělské plodiny je obtížné zařadit do určitých kategorií. Něco takového lze říci i o topinamburech. Jsou to zvláštní rostliny, podobné svými žlutými květy okrasné zakrslé slunečnici nebo kamzičníku a svými hlízami kořenu zázvoru, ale s těmito květinami z čeledi hvězdicovitých a se zázvorem nemají nic společného.

Ve střední Evropě byly topinambury rozšířené již ve středověku, jejich výhodou je, že je možné je pěstovat celoročně. Pod zemí ukryté hlízy přečkají i silné mrazy a lze je i v zimě vyrývat z polí a sklízet, aniž by se tím snížila jejich užitná hodnota a množství cenných živin. Právě to umožnilo přežít kruté období hladomoru a válečných střetnutí, jimiž byl středověk prosycen skrz naskrz, a kdy bylo obtížné některé plodiny v sýpkách a sklepeních uchránit před nájezdy nepřátel.

Jak se konzumují

Hlízy je možné tepelně upravit nebo jíst v syrovém stavu. Syrové stačí najemno nastrouhat nebo nakrájet na kostičky či plátky a přidávat do zeleninových salátů, případně je povařit v polévce nebo je vařit samostatně podobně, jako bramborové hlízy. Vynikají svou zvláštní sladkou, až mírně zemitou chutí, což je způsobeno vyšším obsahem tzv. oligosacharidů s názvem inulin. Jsou to složité nestravitelné cukry, které v těle fungují na stejné bázi jako vláknina (prebiotikum) a ta je vždy potravou pro velmi prospěšné a důležité bakterie. Bakterie spolu se střevními buňkami štěpí tyto látky na nenasycené mastné kyseliny, jimiž vyživují spolu s dalšími složkami potravy celý organismus.

Topinambur cena odpovídá jeho vlastnostem, i když by se spíše dalo tvrdit, že to, co nám poskytuje, lze stěží vyvážit penězi. Mít totiž zdravá střeva, osídlená prospěšnými mikroorganismy, má značný pozitivní dopad na naše celkové zdraví. Důležité je pouze topinambury jíst v menším množství, aby příjem vlákniny byl vyvážený a nedocházelo naopak k trávicím obtížím.