Mnohý z nás si jistÄ› z dÄ›tství pamatuje krásnou knížku o mravenci Ferdovi. Její autor OndÅ™ej Sekora velice dobÅ™e znal život hmyz, obzvlášť mravenců. Jinak by jejich chování nemohl tak skvÄ›le popsat. Například jejich chovy mÅ¡ic. Starali se o nÄ› podobnÄ›, jako lidé o stáda krav. Jsou to tvoreÄkové vskutku pilní a dobÅ™e organizovaní. Patří do naší přírody, lesů luk i zahrad. Problém ovÅ¡em může nastat, když do naší peÄlivÄ› udržované zahrádky „napochoduje“ hodnÄ› velká mravenÄí armáda.

O tom, jak se zbavit mravenců, uvažujeme vždy až v případÄ›, že nám proniknou do domu. Na zahradÄ› jen v případÄ›, že se opravdu pÅ™emnoží. Víme, že jde o hmyz užiteÄný, který má v přírodÄ› své důležité místo! Ale i tzv. „hodní“ živoÄiÅ¡i se mohou za urÄitých podmínek promÄ›nit ve Å¡kůdce.

Čím v zahradě mohou mravenci vlastně škodit?

Když se nám jich v trávníÄku v relaxaÄní Äásti zahrádky usadí tolik, že se s námi nechtÄ›jí dÄ›lit o životní prostor, dojde i na boj. Z nÄ›j si pak odnášíme nepříjemné kousance. No, to bychom jeÅ¡tÄ› zvládli, jsme pÅ™ece v přírodÄ›. Ale může být hůř. Když zaÄnou s chovem mÅ¡ic. TÄ›ch si hledí a svá „stáda“ chrání pÅ™ed vÅ¡emi jejich nepřáteli. Například i pÅ™ed dalším užiteÄným hmyzem – slunéÄky. MÅ¡ice se mají dobÅ™e, rychle se množí. A hodnÄ› toho snÄ›dí! A pÅ™i tom zlikvidují naÅ¡e peÄlivÄ› opeÄovávané rostlinky. S oblibou se pustí tÅ™eba do růží.

Čím je vyhnat?

ProÄ hned používat „těžký kalibr“ ve formÄ› chemikálií? To si tito tvoreÄkové nezaslouží. Najít a zniÄit jim mraveniÅ¡tÄ› hrubou silou, tím si moc nepomůžeme. Dokážou si totiž hodnÄ› rychle vybudovat nové. Co zkusit nÄ›co elegantního a ekologiÄtÄ›jšího? Dá se využít toho, že jim nevoní nÄ›které bylinky. Patří k nim pÅ™edevším levandule, majoránka a bazalka. Dále můžeme „zaútoÄit“ pomocí chilli Äi skoÅ™ice, citrusů nebo kávové sedliny, která nám zároveň poslouží jako výborné hnojivo. VůnÄ›, které vnímají nelibÄ›, dovedou mravence vyhnat. PÅ™estÄ›hují se rychle „o dům dál“. Další možností, jak je vyhnat je voda. Když záhony nebo kvÄ›tináÄe pořádnÄ› pÅ™elijeme, uteÄou z nich hodnÄ› rychle. Mokro jim zkrátka nesvÄ›dÄí a odejdou radÄ›ji hospodaÅ™it jinam!