K alternativnímu stravování se dnes uchyluje čím dál více lidí. Jen v naší republice se počty veganů odhadují na tisíce lidí. Důvody této preference mohou být různé, mezi nejčastější patří soucit se zvířaty a snaha svým rozhodnutím omezit či přímo zastavit živočišný průmysl. Ojedinělé ale nejsou ani zdravotní nebo náboženské důvody.

Vegetariánství

Jeden z nejznámějších alternativních výživových stylů. Jak snad každý ví, princip této diety tkví ve vyřazení masa z jídelníčku. Spolu s masem jsou vynechávány i veškeré výrobky z masa, tedy salámy, šunky, sádlo, nebo želatina. Konkrétní přístup k dietě se často liší v závislosti na motivaci dotyčného. Zdravím motivovaní lidé často třeba jedí rybí maso, případně mléčné výrobky a vejce v běžné míře. Empatií motivovaní vegetariáni se spíše snaží omezovat i tyto potraviny.

Veganství

Kromě masa jsou ze stravy vyloučeny mléčné výrobky, vejce a výrobky, ve kterých se tyto suroviny vyskytují. Vegan také nepoužívá léky, kosmetiku a jiné prostředky, v rámci jejichž výroby bylo zapotřebí využití zvířat ať už k testování, nebo k porážce. O veganství se většinou nemluví jako o stravovacím způsobu, nýbrž jako o životním stylu, který nezřídka bývá spojen i s aktivismem či snahou o zlepšení podmínek zvířat.

Vitariánství

Přezdívá se mu syrová strava, známý je i anglický termín raw food. Konceptem diety je konzumace jen takového jídla, které nebylo tepelně zpracováno, tedy nebylo zahřáno na teplotu vyšší než 42°C, někdy se uvádí i 45°C. Vitariáni často také, podobně jako vegani, odmítají maso, mléčné výrobky a vejce.

Frutariánství

Často bývá označováno jako odnož vitariánství. Frutariáni jedí pouze potraviny nebo plody, které lze od rostliny oddělit nenásilnou cestou, která rostlinu nepoškodí. Mezi povolené tedy patří ovoce spadané ze stromu, ořechy, semena. Odborníky tato strava nebývá doporučována, jelikož je její spektrum velmi omezené.